DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

naše zážitky

                  22.8.2010-Jak jsem si Ketynku přivezla domů

Bylo 12. srpna,11:30 hod.Nedočkavostí jsem skákala.Konečně jsme nasedly do auta,přičemž já jsem držela přepravku vystlanou hadříky,přestože jsem věděla že jí potřebovat nebudu.Tak jsme vyjeli,a po čtřičtvrté hodině jsme byly v Netolicích.Jely jsme podle navygace.Když jsme přijely do Netolic,kroužili jsme dokola protože jsme nemohly najít správný barák.Když jsme ho konečně našly tak babička zazvonila.Přivítala nás asi devatenáctiletá holka,se slovy ať jdeme dál.Byl to obrovská barák a bydleli tam i té holky rodiče a prarodiče.Zavedla nás do takové chodbičky kde byla prostorná klec a v pelíšku se na nás koukalo 10 malích freťátek.Jen co se otevřeli dvířka od klece,maminka malích hned vylezla.Odendaly nám vršek klece a všechny freťata vylezla.Kluci tmaví,holčičky světlejší.Jeden chlapeček byl tak tmaví že měl na obličeji skoro černou masku.Pani nám zkoušela oddělit holčičky(rodiče mi dovolily jen holčičku protože tolik nesmrdí)ale klučinové se tam pořád pletly.Holčičiky tam byli 4.Pochovala jsem si tu nejtmavší a věděla,že jí chci.Pak jsem si ještě chvíli hrála s ostatníma mláďatama.Babička vzala přepravku,já chovala samozřejmě Ketynku(tak se jmenuje moje fretka)a šly jsme přes dvůr k brance.Na dvoře jsem vyděla kocourka,dědeček který tam seděl mi řekl že se chytil do želízek a nemá půlku nohy(to jsem neviděla protože ležel).Babička zaplatila(700 kč)a šly jsme do auta.Celou dobu jsem měla malou Kety na klíně,většinu část cesty prospala,dokonce jsem jí musela vzbudit když jsme přijely domů..Tak jsem jí dala doma do její obrovské klece,všechno prozkoumala,očmuchala(kromě pater,tam se ještě pár dní nedostane protože je malinká),a najednou se to stalo-začalo zoufale naříkat.Celí den jsem jí měla na klíně protože když se vzbudila tak vždy začala naříkat,tak jsem jí hladila a ona za chvilku naříkat přestala,potom usnula,asi po hodině se vzbudila a všechno začalo na novo...

 

        jak jsem se dostala k chovu fretek

Začalo to tím,že jsme jeli do prahy,do zoo.Pak jsme přespali u tety,kde měla sestřenice krásnou tchořovitou fretenku Cassie(Kesí).Byla hrozně roztomilá,mě ignorovala ale se setřenicí se pořád mazlinkala.Když jsem přijela domů,našla jsem si na internetu nějaké stránky o fretkách(nejlepší byli fretka.cz).Když jsem vše nastudovala,do tohot zvířátka jsem se zamilovala.Dva roky jsem o fretku žebronila,a četla o ní na netu(už nemám co číst,všechno jsem proštudovala).Když jednou,při mích pravidelných obchůzkách po zverimexech,po škole,jsem narazila na osmi týdení mláďátka fretek,jednoho tmavě tchořovitého kloučka a světle tchořovitou holčičku.Doma jsem začala žebronit,a nedala jsem pokoj.Rodiče mi chtěly koupit k vánocům dotykoví mobil.Dali mi vybrat:mobil,nebo fretku.Samozřejmě jsem ani nezaváhala.Vím,všude se píše,že fretky ze zverimexu ne!Ale jinou cestu k chovu fretek bych jinak nenašla(jedině v těch rodičovských řečích,až budu dospělá).Takže jsem nakoupila vše k chovu fretek,a v pondělí o prázdinách jsem si šla pro nového člena rodiny.Vzala jsem si holčičku,kvůli tomu že holky méňě smrdí(na příkaz mamky).Jen co jsem si malou slečnu vyndavala s přepravky,abych jí dala do klece,kousla mě.Ne laškovně,ale pořádně a bolestivě.Když toto dělala asi dva týdny,začalo mi to být líto ale nevzávala jsem se!Když uběhly tři týdny od příjezdu,a já svou fretku konečně vychovala,jeli jsme na chatu(jo,a zapoměla jsem napsat,že se jmenovala Kety).

Na chatě bylo vše v pořádku.Ale po pár dnech,kdy jsme přijely domů,Kety nečekaně zemřela.Truchlila jsem po ní,hodně dlouho,ale už příští týden  jsme jeli pro fretku do Netolic.Pro Kety II. A pokračování výše...

 

                          Malování

Tak dneska jsme malovaly :-)

U prarodočů, dědovi děláme nový pokoj, takže malujeme atd. No, pro Ketynku ráj na zemi.Samozřejmě, že při malování asistovala. Nasadila jsme si kšiltovku, a šlo se na to. Všude kolem byla barva, a Kety si do toho vždycky stupla, a všude byli tlapičky. A barva jí kápla na hlavu, takže tam má bílou tečku. Potom jsme jí ale musela dát pryč, protože málem skočila do barvy.

Zítra Ketynku čeká koupel.....